Jako všude, tak i v západních Čechách, vznikaly koncem 19. století Župní či Hasičské jednoty. V našem kraji tak byla založena Tepelsko-Bečovská okresní Hasičská jednota. V tehdy malém příhraničním městečku tedy byl roku 1870 založen Hasičský sbor a následně roku 1873 byly na popud hejtmana METERLICHTA (město Teplá bylo v této době hejtmanstvím) byly vydány první stanovy Hasičského sboru. Přibližně z této doby se nám dochovaly první hasební prostředky (pletené proutěné koše na vodu, následně plátěné kbelíky z konopí a dřevěné necky s dvoupístou ruční pumpou). Zde bohužel končí v okr. archivu veškeré bližší záznamy o činnosti našeho sboru pro období do konce druhé světové války. Jediným dokladem o činnosti sboru v tomto období je pořízení koňmi tažené ruční stříkačky, která byla zakoupena z finančních prostředků získaných veřejnou sbírkou v roce 1911 (výrobce – R. CZERMACK, Teplice). Poslední zásah se stříkačkou byl v roce 1946. Stříkačka je v původním stavu a funkční.Tyto doby také připomínají dvě přenosné motorové stříkačky s ležatými válci, které jsou do současné doby v majetku sboru.

             Po skončení II. světové války byla oficiální činnost našeho Sboru dobrovolných hasičů obnovena na podzim roku 1946 (ze záznamu kroniky města dne 30.9.1946) – „Muže od 18 do 45 let nutno upozornit, že nebude-li v obci ustaven sbor dobrovolného hasičstva (SDH), bude hasičstvo placené, náklad povedou všichni muži v uvedeném věku. Plat budou mít hasiči: za jedno cvičení 50,- Kč, za noc služby 200,- Kč pro muže. Sbor by cvičil jednou týdně. Dříve ale se svolá na 3.10. (čtvrtek) na 19. hodinu utavující schůze SDH do hostince „U Čermáků“.

            Dne 29.10.1946 – „Poněvadž se přihlásilo dosti dobrovolců, upuštěno od ustavení placeného hasičstva. Nedostavení se ku cvičení bude pokutováno 20,- Kč.“

            Toto jsou první písemné zprávy o znovuzaložení našeho sboru po ukončení II. světové války. Prvním, zakládajícím velitelem SDH byl v období 1946-1947 zvolen pan Josef Vejvoda a mezi zakládajícími členy figurovala tato jména: p. Kudrna, p. Jelínek, Jaroslav Šíma, Alois Šterk, Ivan Vasylišin, Václav Uher, Josef Hlavatý, Otto Schmidt, Václav Šimek, Josef Šebesta, Michal Bačo, Karel Kuneš, Jaroslav Neužil, Josef Peňáz, Miloslav Denk, Karel Hausdorf, František Línek, Štefan Jičinský, Karel Štika, Stanislav Vrba, Josef Steiniger, František Kovařík, Josef Žofaj, Eman Choc. První ženou, přijatou mezi zakládající členy našeho sboru byla paní Marie Kudrnová.

            Po obnovení činnosti byl Hasičský sbor v Teplé vybaven vozidlem zn. MERCEDES, přenosnou motorovou stříkačkou DKW Sigerin a sanitním vozidlem zn. Škoda Super. Veškeré toto vybavení bylo v Teplé  zanecháno po vysídlení sudetských Němců. Vyjma tohoto (moderního) vybavení byla v hasičské zbrojnici uskladněna všechna již dříve uvedená historická technika (koňka apod.)

            23.2.1948 – Vyhodnocení činnosti Hasičského sboru bylo v kronice města zaznamenáno zápisem – „Hasiči provedli v roce 1947 56 záchranných prací při požárech kromě služby při povodni a samaritánské.“

            10.10.1948 – „Bude hasičské cvičení SDH, hájiti se budou domy čp. 358, 100, 101, 102, 103.“

            18.10.1948 – „Pro SDH se zakoupí agregát za  120.000,- Kč a odprodají se 2 obecní stříkačky, rozdíl v cenách se uhradí z výnosu lesního hospodářství.“

            20.10.1948 – „Zdejší hasiči stojejí níže než Mrázovští, ač Mrázov je menší Teplé.“ Tímto končí záznamy, které se vztahují k období velení pana Vejvody, a tedy i let 1946 – 1947.

            V období let 1948-1949 byl velitelem SDH zvolen pan Jaroslav NEUŽIL. V rámci brigádnické činnosti byla provedena úprava terénu městského náměstí, přičemž za získané finanční prostředky bylo do majetku sboru zakoupeno sanitní vozidlo Škoda Tudor, jak pro samaritánskou činnost, tak pro potřeby členů sboru. V letech 1947-1949 byly největší zátěží pro členy sboru časté a mnohdy rozsáhlé požáry lesních porostů v Bečovském údolí, kdy nebyly výjimkou zásahy trvající i déle než 7 dní. V roce 1949 bylo z tohoto důvodu na zdejších tratích upuštěno od užívání parních lokomotiv. Za odměnu za práci v těchto letech byl MěNV povolen výlet členů SDH do Bratislavy stávajícím vozidlem Mercedes.

            V letech 1950-1951 byl velitelem SDH zvolen pan Alois Štěrk, kdy na jeho popud bylo zápisem z 12.9.1950 – Radou MěNV rozhodnuto zakoupiti pro SDH jednohodinové dýchací přístroje.

            28.11.1950 – Dům čp. 42 v Havlíčkově ulici byl přidělen SDH s podmínkou, že byt a modlitebna Baptistického sboru nebudou tímto dotčeny.

            12.6.1951 – Velitel SDH Alois Štěrk podal Radě MěNV zprávu o odevzdání čtyřkolové motorové stříkačky do Brti, jak nařídil ONV. Dále si stěžuje na skutečnosti, že naši ani rankovickou stříkačku zatím KP nedokáže dodati opravené. Sbor dále trpí nedostatkem výstroje, což znemožňuje účastňovati se veřejných cvičení. Klade v zájmu požární bezpečnosti požadavek, aby v nádrži na náměstí (kamenná kašna) byla stále voda, též žádá o zřízení přítoku do rybníka u pivovaru.

            7.8.1951 – Byla vznesena žádost o okamžitou opravu hasičské zbrojnice po vichřici. Oprava byla přislíbena na 16.6.1951, ale k tomuto datu opravy nebyly zahájeny.

            4.9.1951 – Bylo vzneseno upozornění, že vojenská jednotka, umístěná v Premonstrátském klášteře v Teplé má vlastní sbor, je tedy nutno hlásit vznik požárů i jemu – mají vlastní sirénu.

            2.10.1951 – Dobrovolné hasičstvo se hlásilo o brigádu na úpravě města – oprava a údržba chodníků, odstranění zdevastovaných budov – bouraček. Na dotaz SDH, co je s opravou hasičské zbrojnice, sdělil zástupce SKP, že „nemůže“nikoho ze zaměstnanců donutit, aby věž zbrojnice opravil. Kulturní referent navrhl, aby si opravu věže provedl SDH sám. V roce 1951 bylo z výzbroje SDH odprodáno hasičské vozidlo Mercedes a sanitní vozidlo Škoda Tudor. Přičemž bylo získáno cisternové vozidlo Praga RN – ASC 16. Tímto počinem skončilo pro SDH velmi úspěšné funkční období A. Šterka.

            Pro roky 1952-1953 byl velitelem SDH zvolen pan Karel Kuneš. V tomto období bylo získáno vozidlo Praga RN – ASC 16, které je v držení našeho hasičského sboru do současné doby.

            21.4.1952 – Místní jednotka dobrovolného čs. hasičstva konala řádnou valnou hromadu od 9 h „U Neužilů“ s programem 1) Hymny, 2) Zahájení, 3) Projevy hostí, 4) Zprávy činovníků, 5) Volby nového výboru, 6) Stanovení členských příspěvků a závěr.

            25.7.1952 – Dík obětavosti a rychlému zásahu SDH zde, při požáru v Poutnově, byly státu zachráněny veliké hodnoty. SDH jen žádá o zajištění dostatku vody, výstrahou tu je požár v Nežichově. 

            V letech 1954-1983 se stal velitelem SDH pan Michal Bačo, který se za svého působení u sboru velmi přičinil o jeho růst, zvýšení profesionality jeho členů při zásazích, o technické vybavení a údržbu hasičské zbrojnice. V tomto období byl 14.1.1967 – pořádán velký požárnický ples v hotelu „ U nádraží“. Dne 22.2.1967 vypukl požár na brigádnickém domu v Klášteře. Dne 24.2.1970 zemřel hodinář Václav Šimek ve věku 63 let, který byl zakladatelem a dlouholetým členem a funkcionářem zdejšího protipožárního sboru. Dne 29.10.1970 shořela garáž a kůlna Ladislavu Váňovi ve Školní ulici. Škoda byla značná, oheň založily děti, které si hrály za budovou.

            V této době bylo značně upozorňováno na skutečnost, že při hrách dětí vzniká velký počet požárů, což je zaviněno jejich nedostatečným vedením v rámci protipožární prevence. Pod tímto pohledem vzniká nová aktivita našeho sboru spočívající v zájmové činnosti a výchově družstev mladých požárníků, kteří byli zpočátku vedeni velitelem SDH Michalem Bačou a paní Zajacovou, naší dlouholetou zasloužilou členkou.

            Výchovu této drobotiny, která se pak následně postarala o další činnost a rozvoj našeho SDH na podzim roku 1971 převzali Miroslav a Alena Gerhátovi, kteří tuto činnost vykonávali po dlouhá léta, a Miroslav Gerhát v této činnosti k získání našich zástupců pokračuje dosud.

            9.1.1971 byl pořádán 22. požárnický ples, o který byl velký zájem ze strany veřejnosti, všechna místa byla předem vyprodána.

            V roce 1971 na základě skutečnosti, že nad naším hasebním okrskem povede letecká trasa Praha – Mar. Lázně, bylo pro případné letecké neštěstí výměnou za cisternové vozidlo Praga RN-ASC 16 získáno novější cisternové vozidlo Škoda 706 RTH.

            Již v roce 1971 a následně v roce 1973 se dorost našeho Požárnického sboru zúčastnil soutěže o „Šemnický pohár“. Přípravě k této soutěži věnovali naši mladí mnoho času, a nikoli marně. Putovní pohár získali.

            V roce 1973 zasahoval náš sbor celkem u 8 požárů, kde za zmínku stojí velké požáry stohu lnu podniku Čemolen, a dále kravína Státního statku v Teplé v obci Nová Farma.

            Již od roku 1973 reprezentují náš sbor dobrovolných požárníků dvě družstva mladých požárníků, přičemž v roce 1975 se zapojují do celostátní hry „Plamen“.

            Jelikož nejen prací živ je člověk, byl ve dnech 12.7. – 16.7.1973 zorganizován zájezd členů SDH na výstavu do Brna, kterého se tehdy zúčastnilo 38 členů.

            V naší minulosti však nejsou jen světlá místa, a tak je nutno uvést, že v roce 1974 došlo k úmrtí našeho dlouholetého člena pana Lantory, a poté byly zrušeny do této doby nám podřízené, ale samostatné jednotky dobrovolných hasičů v obcích Šafářské Domky a Heřmanov.

            Přes místa nepříznivého vývoje pro potřeby požární bezpečnosti se nám podařilo v polovině sedmdesátých let získat do výzbroje našeho sboru hasičská vozidla AVIA 30, GAZ a cisternové vozidlo Škoda 706 RTH bylo vyměněno za novější cisternové vozidlo Škoda 706 RTO.

            Dobrá připravenost mladých požárníků je vidět z výsledků, kterých docílili v celostátní hře „Plamen“ v roce 1978, kde se v okresním kole umístili na prvním místně a postoupili do kola krajského, kde bohužel podlehli soupeři o 2 roky staršímu.

            Důsledná příprava našich družstev dospělých se projevila v červnu 1979, kdy proběhla v našem městě okrsková soutěž, kde přes nevyšší věkový průměr (45 let) dokázalo naše družstvo mužů získat 1. místo. Velkým úspěchem bylo i umístění našich žen v kategorii jednotlivců, kde A. Heřtusová získala 1. a B. Pivničková 2. místo.

            Na podzim roku 1980 došlo k velkému požáru kravína v obci Staré Sedlo, který se přes včasný zásah nepodařilo včas uhasit. Za obětavost a nasazení byl v roce 1981 Státními statky v Teplé poskytnut bezplatně autobus na zájezd, který byl pořádán na Moravu, přičemž cestou se naši členové mohli seznámit se starou hasičskou technikou v Požárnickém muzeu v Přibyslavi.

            V roce 1981 byla z aktivity našeho velitele pana Michala Bači a při vstřícném postoji MěNV zastoupeném panem Oldřichem Mikulenkou, který byl v této době nejen naším příznivcem, ale již tehdy a do současné doby i naším dlouholetým členem, započata stavba přístavby k požární zbrojnici, kde byla naplánována v přízemí budovy klubovna SDH se sociálním zařízením, a v prvním patře byt pro správce požární zbrojnice, který měl být členem SDH, nejlépe řidičem nákl. vozidel k zajištění rychlého výjezdu naší techniky.

            Tato stavba se našemu dobrovolnému sboru podařila v rámci akce „Z“ dokončit v roce 1983 a zaměstnávala naše aktivní členy tudíž po velmi dlouhou dobu.

            V roce 1983 měl náš dobrovolný sbor již 102 členů, přičemž z tohoto počtu bylo 31 žen. Naši vedoucí v této době vychovávají již 44 dětí, které byly rozděleny do čtyř soutěžních oddílů: Racek – Miroslav Gerhát, Modrý plamen – Alena Gerhátová, Permoníci – Helena Holá, Jiskřenky – Zdeněk Holý.

            Náš SDH v tomto roce musel zasahovat celkem u 5 požárů, kde za zmínku stojí rozsáhlé požáry stodoly v obci Kladruby a odchovna mladého dobytka v obci Služetín. Naši členové se aktivně zúčastňují brigád jak v zemědělství, tak v lesní výrobě a nejvíce na údržbě našeho města.

            Bohužel nás v průběhu tohoto roku opouští náš dosavadní velitel Michal Bačo, který ukončil svou aktivní činnost ze zdravotních důvodů. Za jeho dlouhodobou činnost a přínos pro náš sbor mu náleží dík nejen nás, hasičů, ale zejména všech občanů, který se svým snažením snažil zajistit bezpečnost a případnou pomoc při jakékoli nenadálé situaci, která by ohrožovala jejich klidný a spokojený život.

            Jako nový velitel byl zvolen pan Jaroslav Hráský, který tuto funkci vykonával v období od roku 1983 do roku 1997. Stále je podporován rozvoj dětských kolektivů. V roce 1983 se dařilo všem našim soutěžním družstvům, která na pořádaných soutěžích obsazovala vždy přední místa, což zvedlo sebedůvěru hlavně družstvu mužů. Pro naši mládež jsou pořádána různá soustředění, výlety a tábory, pro členy SDH je jednou ročně pořádán zájezd.

            Bohužel nás v tomto roce navždy opustil do dlouhodobé nemoci náš bývalý velitel pan Michal Bačo, kterému tímto vzdáváme velký dík za jeho práci.  V tomto roce byl uspořádán I. ročník soutěže o „POHÁR TEPELSKÉ VRCHOVINY“.

            Od svého zvolení se velitel Jaroslav Hráský ve spolupráci s MěNV snažil o obnovu v této době již zastaralého strojového parku. Výsledkem této snahy byl prodej vozidla AVIA 30 a zakoupení zcela nového vozidla AVIA 31, které zůstává ve výzbroji našeho sboru do současné doby.

            V roce 1991 zanikl Svaz požární ochrany a jeho nástupnickou organizací se stalo Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, jehož je naše SDH členem. Náš sbor opětovně pořádal kulturní akce (ples, Velikonoční zábava, Václavská zábava a obnovení tradice masopustu). V souvislosti s pořádáním masopustu byla založena nová kapela „HASIČANKA“.

V roce 1992 byla na počest našeho dlouholetého velitele založena soutěž v požárním sportu „Memoriál Michala Bači“.

            Od poloviny 80. let se také rozvíjela spolupráce s hasičským sborem závodu JITONA a.s. Teplá, kde mezi jejími členy byli zařazeni i někteří naši členové. Bohužel v polovině devadesátých let dochází k ukončení výroby v závodu Jitona a.s. Teplá, což sebou nese následky i pro náš sbor. Zanikla pracovní místa a členové našeho sboru hledají práci mimo naše měst. Vzhledem k tomu začalo docházet k problémům při údržbě naší techniky a akceschopnosti při výjezdech. Právě od této doby musíme vyzdvihnout obětavou činnost našeho dlouholetého člena pana Václava Hůlky, který se po dlouhá léta staral o dobrý stav naší techniky. Jediným kladným místem zániku závodu Jitona byla skutečnost, že v polovině roku 1996 bylo z tohoto závodu městem odkoupeno cisternové vozidlo TATRA 148 – CAS 32, společně s 8 kusy dýchacích vzduchových přístrojů a odsávač kouře.

            V roce 1996 náš sbor navázal přátelskou spolupráci s hasiči v sousedním Německu z města Weicheringu, přičemž v letech 1996 jsme u nich byli na návštěvě a roce 1998 jsme se zúčastnili oslav 120. výročí založení jejich hasičského sboru.

            Koncem roku 1997 opouští z důvodu místa zaměstnání a bydliště náš sbor dlouholetý velitel pan Jaroslav Hráský. Od roku 1998 byl zvolen velitelem SDH pan Karel Maďarič.

V roce 2007 byla prodána automobilová stříkačka CAS 25 Škoda 706 RTO, která byla nahrazena novou cisternovou automobilovou stříkačkou 20 MAN TGM 18.330 4x4 (viz technika).

Automobilová stříkačka – 16 Praga RN

Technické údaje:

Počet míst: 1+8

Rozměry a hmotnosti
Délka: 6850 mm (7900 mm s navijákem)
Šířka: 2000 mm
Výška: 2600 mm
Celková hmotnost: 5400 kg

Motor
Výkon: 51 kW / 3000 min -1

Obsah: 3468 cm 3

Požární nástavba
Čerpadlo: třístupňové, výkon: 1600 l/min.
Maximální dopravní výška: 160 m/vod.sl

Vybavení vozidla: kompletní příslušenství + stříkačka PS 8

Ostatní parametry:

Nejvyšší rychlost vozidla: 80 km/hod.
Jízdní dosah vozidla: 400 km
Spotřeba paliva: 26 l/100 km
Obsah nádrže na PHM: 100 l

Cisternová automobilová stříkačka – 32 TATRA 148

Cisternová automobilová stříkačka T 148 CAS 32 se skládá z podvozku TATRA T 2–148 PP 5 6×6.2 a speciální účelové nástavby, která je tvořena čerpacím zařízením, nádrží na vodu a pěnidlo a úložnými prostory pro požární příslušenství. Díky velké zásobě vody, výkonnému čerpadlu a vynikajícím jízdním vlastnostem v terénu je vozidlo určeno především k hašení požárů v nepřístupném terénu a na místech s nedostatkem vody.

Technické údaje:

Vozidlo
Typ: TATRA T 2–148 PP5 6×6.2

Motor
Typ: T 2–928 1E
Vznětový, čtyřdobý, vidlicový, vzduchem chlazený osmiválec, s přímým vstřikem paliva.
Počet válců: 8
Vrtání/zdvih: 120/140 mm
Zdvihový objem: 12 667 cm 3
Výkon: 157 kW / 2000 min -1
Točivý moment: 814 Nm / 1200–1400 min -1

Převodovka
Mechanická, 10stupňová se synchronizací (kromě 1. stupně a zpětného chodu). N a R chod se řadí elektropneumaticky s předvolbou.

Podvozek
Koncepce TATRA s centrální nosnou rourou a nezávisle zavěšenými polonápravami.
Přední náprava hnaná, řiditelná, odpružená torzními tyčemi a teleskopickými tlumiči.
Zadní nápravy hnané, odpružené listovými pružinami.

Rozměry a hmotnosti
Délka: 8670 mm
Šířka: 2500 mm
Výška: 2750 mm
Provozní hmotnost: 11 210 kg
Celková hmotnost: 18 530 kg

Požární nástavba
Typ a výrobce: CAS 32, KAROSA Polička
Jmenovitý výkon čerpadla: 3200 l/min (při 0,8 MPa a sací výšce 1,5 m)
Objem nádrže na vodu: 6000 l
Objem nádrže na pěnidlo: 600 l